vznik kationtu a aniontu z elektricky neutrálního atomu
3 [b]Popis modelu[/b]
Model zjednodušeným způsobem prezentuje [i][b]vznik kationtu a aniontu z elektricky neutrálního atomu[/b][/i]. [i][b]Jádro atomu[/b][/i] tvoří tzv. [b]nukleony[/b] – [i][b]protony[/b][/i] (červené kuličky) a [i][b]neutrony[/b][/i] (žluté kuličky). V [b]elektronovém obalu[/b] se pohybují po [i][b]elektronových orbitalech elektrony[/b][/i].
Model zobrazuje elektricky neutrální [b]atom sodíku Na[/b], který má v jádře 11 protonů a 11 neutronů. V elektronovém obalu se nachází 11 elektronů, přičemž ve valenční vrstvě je jeden [i][b]valenční elektron[/b][/i].
Působením elektrochemických sil může dojít k [b]odtržení elektronu z obalu atomu[/b], který se dále chová jako [i][b]volný elektron[/b][/i] a může se volně pohybovat látkou do té doby, než je např. zachycen jiným atomem. Při uvolnění elektronu z obalu atomu vzniká tzv. [i][b]kladný iont – kationt [/b][/i][b]Na[/b][b][sup]+[/sup][/b], který [b]má v elektronovém obalu méně elektronů než neutrální atom[/b].
Jiným procesem může dojít naopak k situaci, že [b]atom přijme elektron[/b] a vznikne [i][b]záporný iont – aniont[/b][/i][b] Na[/b][b][sup]-[/sup][/b], který [b]má v elektronovém obalu více elektronů než neutrální atom[/b].
[b]Teorie[/b]
[b]Sodík[/b], chemická značka [b]Na[/b] (natrium), je prvek patřící do skupiny [b]alkalických kovů[/b] (I. A) periodické tabulky prvků. Sodík je [b]měkký, lehký a stříbrolesklý kov[/b], který lze krájet nožem. [b]Vede dobře elektrický proud i teplo[/b], je lehčí než voda a plave na ní.
[b]Sodík vytváří v přírodě pouze sloučeniny v mocenství Na[/b][b][sup]+[/sup][/b], tzv. sodné sloučeniny. Nejznámější je např. [b]chlorid sodný NaCl[/b], který je znám jako [b]sůl kamenná[/b], a patřící mezi [b]halogenidy[/b]. Z [b]kyslíkatých sloučenin[/b] je známý [b]hydroxid sodný NaOH[/b] ([b]výroba mýdel[/b]), [b]uhličitan sodný Na[/b][b][sub]2[/sub][/b][b]CO[/b][b][sub]3[/sub][/b] (soda – [b]výroba skla, pracích prášků[/b]), [b]hydrogenuhličitan sodný NaHCO[/b][b][sub]3[/sub][/b] ([b]jedlá soda[/b] – [b]potravinářství, náplň hasicích přístrojů[/b]), [b]dusičnan sodný NaNO[/b][b][sub]3[/sub][/b] (chilský ledek – významné [b]průmyslové hnojivo[/b]) nebo [b]dekahydrát síranu sodného Na[/b][b][sub]2[/sub][/b][b]SO[/b][b][sub]4[/sub][/b][b]∙10 H[/b][b][sub]2[/sub][/b][b]O[/b] (Glauberova sůl používaná při [b]výrobě papíru[/b] a v [b]textilním průmyslu[/b]). [b]Kyanid sodný NaCN[/b] se používá při [b]vyluhování zlata[/b].
V laboratoři lze však také připravit [b]sloučeniny (tzv. superbáze)[/b], ve kterých může mít sodík [b]sodidový anion[/b] Na[sup]-[/sup]. Takovéto sloučeniny jsou však velmi [b]nestabilní[/b], protože sodík má [b]nízkou ionizační energii[/b], ale [b]velmi vysokou elektronovou afinitu[/b], proto dojde velmi snadno k oxidaci, a tak tyto sloučeniny
patří mezi [b]nejsilnější redukční činidla. Sodík rychle a silně reaguje s kyslíkem i vodou[/b] a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě
sloučenin. [b]Reakce sodíku s vodou[/b] je natolik [b]exotermní[/b], že unikající vodík reakčním teplem obvykle samovolně explozivně vzplane.
V zemské kůře se nachází cca 2,5 % sodíku, což mu uděluje 5. místo ve výskytu prvků na Zemi. Sodík je [b]biogenní prvek[/b] – [b]nachází se ve všech buňkách rostlinných i živočišných tkání[/b]. Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 105 g Na. Toxická dávka NaCl je 2-3 g na jeden kilogram hmotnosti
člověka, přičemž 10 g soli obsahuje 4 g Na. Nadbytek v příjmu soli způsobuje zvýšení krevního tlaku a poškození