Vidimace je ověření institucemi:
Ověření kopie originálu anebo ověření podpisu – jedná se o slovo s latinskou etimologií – videre. Ověření podpisu se nově týká soudních tlumočníků, kteří překládajíc dokument, který putuje do zahraničí, tj. do nějakého cizího jazyka. Vyjma případů, kdy se na dokument provádí ještě apostilla, tam ověření podpisu netřeba.
Detailněji:
Především je ale tentokrát řeč o vidimaci originálních listin, tam kde nevzniká apostille ale kde zkrátka je třeba rutinně spojit s naším překladem. Toto ověření kopie institucemi, mnoho klientů před započetím procesu zadání ověřeného překladu – nechápe. A o tom je tento příspěvek. Na schůzku je třeba se dostavit s vidimovanou kopií originálu anebo originálem samotným. Ten poměr, kdy se klient rozhodne pro jedno nebo druhé, je asi 8:2.
Kdy vidimaci ano a kdy ne:
Takže tam kde se kopie institucemi provádí a klient ji chce spojit s naším překladem, jedná-li se o překlad do cizího jazyka, je třeba toto vidimační razítko mít také přeložené do daného jazyka. Z toho plyne fakt, že toto razítko musíme mít k dispozici také mi a ideálně v předstihu. Klient jej tedy také odešle k nám vyfocené na E-mail, aby my jsme překlad razítka vidimace mohli připravit. Toto ověření je standardizované razítko, ale přeložit se musí. V případě, že se dělá vidimace u překladu dokladu ze zahraničí (anglický rodný list), tak je vidimace stejně jako překlad v češtině a není třeba ji překládat.
PS: vidimace se dá provést také z již vidimované kopie, tj. vzniká další stejně platná kopie, ale v případě překladu je nutné pak razítka překládat všechna, i kdyby se vidimovalo třeba 10 x.
