Překlad technických textů vyžaduje od překladatele nejen dokonalou znalost jazyka, ale také schopnost přesného a logického myšlení. Obory jako matematika, fyzika a informatika jsou plné přesných definic, vzorců, algoritmů a specializované terminologie, která musí být do cílového jazyka převedena s maximální přesností a bez ztráty významu.

V matematice je klíčové pochopit nejen terminologii, ale i logiku za jednotlivými tvrzeními a výpočty. Překladatel musí být schopen identifikovat souvislosti mezi definicemi, větami a důkazy, aby mohl zachovat konzistenci a správnost textu. Někdy je třeba pochopit, jaký výsledek nebo vlastnost je předmětem tvrzení, aby byl překlad správně interpretován a přeložen.

Fyzika klade důraz na přesnost pojmů a jednotek, stejně jako na správné pochopení zákonů a principů. Překladatel musí rozumět vztahům mezi fyzikálními veličinami a být schopen správně převést rovnice a popisy experimentů. Nejde jen o překlad slov, ale o pochopení, jak jednotlivé části textu spolu souvisejí, což vyžaduje analytické myšlení a schopnost syntézy.

Informatika a výpočetní technika zase vyžadují znalost specifických pojmů, algoritmů a programovacích jazyků. Překladatel musí být schopný rozpoznat technické detaily, jako jsou funkce, proměnné, cykly nebo datové struktury, a přeložit je tak, aby zůstaly srozumitelné pro odborníky v cílovém jazyce. Logika programování a algoritmů je pro správný překlad nezbytná, protože chybný překlad může vést k nesprávnému pochopení či dokonce k funkčním chybám v praxi.

Celkově je tedy u překladů technických textů důležitá kombinace jazykových dovedností, odborných znalostí a logického myšlení. Překladatel musí analyzovat text, pochopit jeho strukturu a význam a teprve potom vytvořit přesný, koherentní a terminologicky správný překlad. Bez logického myšlení by překlad mohl ztratit smysl nebo vést k nepřesnostem, které mohou mít ve vědecké či technické praxi závažné důsledky.