Regulační orgány jsou instituce a organizace zodpovědné za stanovování a prosazování předpisů a regulací v oblasti chemikálií a jejich bezpečnosti. Tyto orgány mají za úkol ochranu lidského zdraví, životního prostředí a pracovních podmínek týkajících se chemikálií. Níže jsou uvedeny některé z hlavních regulačních orgánů:

1. Evropská chemická agentura (European Chemicals Agency, ECHA): Je zodpovědná za správu a provádění nařízení REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals) v Evropské unii. ECHA se zabývá registrací chemikálií, hodnocením jejich bezpečnosti a poskytováním informací o chemikáliích.
2. Úřad pro chemické látky (Chemical Safety Office, CSO): Je národním regulačním orgánem, který je odpovědný za řízení a prosazování předpisů a regulací v oblasti chemikálií. Jeho úkolem je poskytovat směrnice pro bezpečné používání, skladování a manipulaci s chemikáliemi.
3. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA): Je federální agenturou v USA, která je zodpovědná za ochranu životního prostředí a lidského zdraví. EPA vytváří a prosazuje předpisy týkající se registrace, hodnocení a regulace chemikálií.
4. Národní orgány pro kontrolu chemikálií: Každá země má své vlastní orgány a agentury, které jsou odpovědné za kontrolu a regulaci chemikálií na národní úrovni. Tyto orgány stanovují předpisy, vykonávají inspekce a poskytují pokyny pro bezpečné používání chemikálií ve svém jurisdikčním prostoru.
5. Organizace spojených národů (OSN): OSN hraje důležitou roli při vytváření mezinárodních směrnic a dohod týkajících se chemikálií. Kromě GHS (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) vytvořila také jiné dohody, jako je Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POP) nebo Rotterdamská úmluva…
6. Úřad pro registraci chemických látek (Chemical Registration Bureau, CRB) v Číně: Je to regulační orgán odpovědný za registraci chemických látek v souladu s čínským systémem registrace chemikálií.
7. Kanadská agentura pro ochranu životního prostředí (Environment and Climate Change Canada, ECCC): Je to federální agentura Kanady, která reguluje chemikálie v souladu s kanadským zákonem o kontrole chemikálií (Canadian Environmental Protection Act, CEPA). ECCC se zabývá hodnocením a povolováním chemikálií a sleduje jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel.
8. Japonská agentura pro chemické látky (National Institute of Technology and Evaluation, NITE): Je to regulační orgán v Japonsku, který provádí hodnocení a regulaci chemikálií v souladu s japonským právním rámce.
9. Australská agentura pro chemické látky (Australian Industrial Chemicals Introduction Scheme, AICIS): Je to regulační orgán v Austrálii, který je zodpovědný za registraci a hodnocení chemických látek v souladu s australským systémem.
10. ISO): ISO vyvíjí mezinárodní standardy, včetně standardů pro správu a bezpečné používání chemikálií. Tyto normy poskytují směrnice a postupy pro řízení rizik spojených s chemickými látkami a přispívají k mezinárodnímu souladu a spolupráci v oblasti chemikálií.
11. Národní regulační orgány: Každá země může mít své vlastní národní regulační orgány, které se zabývají chemikáliemi a jejich regulací. Tyto orgány mohou být odpovědné za vydávání předpisů, provádění inspekcí, udělování povolení a sledování dodržování předpisů týkajících se chemikálií.
12. Globální iniciativy a dohody: Existují také globální iniciativy a dohody, které se věnují regulaci a bezpečnému používání chemikálií. Mezi příklady patří Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POP), Rotterdamská úmluva o předchozím informovaném souhlasu při mezinárodním obchodu s nebezpečnými chemikáliemi a pesticidy (PIC) a Basilejská úmluva o kontrole přeshraničního pohybu nebezpečných odpadů a jejich likvidaci.
13. Místní samosprávné orgány: V některých případech mohou mít místní samosprávné orgány pravomoc v oblasti regulace a dohledu nad používáním chemikálií na svém území. Jejich role spočívá v uplatňování místních předpisů a stanovení specifických opatření pro ochranu místního prostředí a veřejného zdraví.
14. Světová organizace pro ochranu zdraví zvířat (World Organisation for Animal Health, OIE): OIE je mezinárodní organizace, která se zaměřuje na regulaci a kontrolu infekčních nemocí zvířat, včetně těch, které mohou být spojeny s používáním chemikálií v zemědělství a živočišné výrobě. OIE vydává mezinárodní normy a směrnice pro ochranu zdraví zvířat a zabezpečení potravinové bezpečnosti.
15. Regionální a národní instituty pro toxikologii: Existují různé regionální a národní instituty pro toxikologii, které se zabývají hodnocením rizik spojených s chemikáliemi a toxikologickými studiemi. Tyto instituty provádějí výzkum, vydávají doporučení a poskytují odborné poradenství v oblasti chemikálií a jejich vlivu na lidské zdraví.
16. Průmyslová sdružení a organizace: V mnoha odvětvích existují průmyslová sdružení a organizace, které spolupracují s regulačními orgány a přispívají k vytváření pravidel a směrnic pro bezpečné používání chemikálií. Tyto organizace se často podílejí na vývoji dobrovolných standardů, školení zaměstnanců a sdílení osvědčených postupů.
17. Nevládní organizace (NGO): Některé nevládní organizace se také aktivně angažují v oblasti regulace chemikálií a boje proti negativním dopadům chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí. Tyto organizace sledují a hodnotí používání chemikálií, upozorňují na problémy a prosazují změny ve vztahu k regulaci chemikálií.
18. Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, ILO): ILO je mezinárodní organizace, která se zabývá pracovními podmínkami a pracovní ochranou. V rámci své činnosti se ILO také věnuje regulaci chemických látek v pracovním prostředí a vydává směrnice a normy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při manipulaci s chemikáliemi.
19. Farmaceutické regulační orgány: V oblasti farmaceutických produktů existují regulační orgány, které dohlížejí na registraci, povolování a regulaci léčivých přípravků. Tyto orgány hodnotí účinnost a bezpečnost léků a zajišťují, aby byly splněny přísné normy a předpisy pro jejich výrobu, distribuci a používání.
20. Mezinárodní organizace pro standardizaci (International Electrotechnical Commission, IEC): IEC je mezinárodní standardizační organizace, která se zabývá normami a bezpečnostními požadavky pro elektrické a elektronické zařízení. IEC se také věnuje standardům pro bezpečné používání chemikálií v elektronice a elektrotechnice.
21. Specializované agentury OSN: Některé specializované agentury Organizace spojených národů (OSN), jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), se také zabývají regulací chemikálií v souvislosti se zdravím a potravinami. Tyto organizace vyvíjejí směrnice a provádějí výzkum týkající se dopadu chemikálií na zdraví lidí a zvířat.
22. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority, EFSA): EFSA je nezávislý regulační orgán Evropské unie, který se zaměřuje na hodnocení rizik v oblasti potravinářství a krmiv. EFSA také provádí hodnocení bezpečnosti chemických látek, včetně pesticidů a kontaminantů, které mohou ovlivnit potravinový řetězec.
23. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency, IAEA): IAEA je mezinárodní organizace, která se zaměřuje na bezpečné využívání jaderné energie. IAEA také sleduje a reguluje používání radioaktivních materiálů a vydává směrnice pro jejich správné používání a nakládání.
24. Mezinárodní organizace civilního letectví (International Civil Aviation Organization, ICAO): ICAO je mezinárodní organizace, která se zabývá regulací civilního letectví. ICAO také vydává směrnice a předpisy pro bezpečnou manipulaci s chemickými látkami, které se používají v leteckém průmyslu, jako jsou paliva, chladiva a další.
25. Regionální regulační orgány: V rámci některých regionů mohou existovat specifické regulační orgány pro chemikálie. Například Evropská chemická agentura (European Chemicals Agency, ECHA) je regulačním orgánem pro chemikálie v rámci Evropské unie, zatímco Státní úřad pro chemické látky (Chemicals Management Agency, CMA) je regulačním orgánem pro chemikálie v Austrálii.
26. Dohledové úřady: Kromě regulačních orgánů mohou existovat také dohledové úřady, které mají za úkol kontrolovat a sledovat dodržování předpisů a regulací v oblasti chemikálií. Tyto úřady provádějí inspekce, vykonávají monitorování a přijímají opatření v případě porušení předpisů.
27. Vědecké a výzkumné instituce: Vědecké a výzkumné instituce, včetně univerzit a výzkumných centeří, hrají důležitou roli při poskytování vědeckého a technického know-how, výzkumu a vývoji v oblasti chemikálií. Tyto instituce často spolupracují s regulačními orgány a přispívají k posilování vědecké základny pro regulaci chemikálií.
28. Federální komise pro obchodní komisi (Federal Trade Commission, FTC): FTC je regulační orgán ve Spojených státech amerických, který dohlíží na ochranu spotřebitelů a spravedlivou hospodářskou soutěž. FTC se také zabývá regulací reklamy a marketingu včetně využití chemických látek v těchto oblastech.
29. Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization, WMO): WMO je specializovaná agentura OSN, která se zabývá meteorologií, klimatologií a vodními zdroji. WMO se také podílí na monitorování a hodnocení chemických látek, které mohou ovlivnit atmosféru a klima, jako jsou skleníkové plyny a ozónové depleční látky.
30. Státní úřady pro životní prostředí: V mnoha zemích existují státní úřady pro životní prostředí, které mají za úkol dohlížet na ochranu a udržitelné využívání životního prostředí. Tyto úřady se často zabývají také regulací chemikálií, které mohou ovlivňovat životní prostředí, včetně jejich skládkování, odpadů a vypouštění do vody, vzduchu a půdy.
31. Poradní výbory a odborní skupiny: Regulační orgány často spolupracují s poradními výbory a odbornými skupinami, které poskytují odborné rady a doporučení v oblasti chemikálií. Tyto skupiny zahrnují vědce, akademiky, odborníky a zástupce průmyslu, kteří přispívají k tvorbě a aktualizaci předpisů a regulací.
32. Globální dohody a úmluvy: Kromě již zmíněných dohod, jako je Stockholmská úmluva, Rotterdamská úmluva a Basilejská úmluva, existují také další mezinárodní dohody a úmluvy, které se týkají regulace a kontrolu chemikálií. Mezi ně patří například Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) a Úmluva o klimatických změnách (United Nations Framework Convention on Climate Change, UNFCCC).