Polarimetr měří stočení kmitové roviny polarizovaného světla. Světlo ze sodíkové výbojky se polarizuje polarizátorem, prochází opticky aktivní látkou, v našem případě roztokem sacharózy (pravotočivá sloučenina), a dále vstupuje do analyzátoru. Jako polarizátor a analyzátor se používají krystaly islandského vápence. Před vložením opticky aktivní látky do polarimetru je zorné pole tmavé, protože roviny polarizátoru a analyzátoru jsou zkřížené. Jakmile je do polarimetru vložena opticky aktivní látka, zorné pole se rozjasní a otáčením analyzátoru se vyhledá poloha, při které je zorné pole opět temné. Úhel otočení analyzátoru se odečítá na úhloměrné stupnici a určuje stočení roviny polarizovaného světla [4; 371-372].
Čtení ze stupnice: Na střední škole jste měřili posuvným měřítkem. Nyní se seznámíte s odečítáním stupňů na kruhové stupnici polarimetru. Úhloměrná stupnice se skládá z nonia (25 dílků, jeden dílek nonia představuje 0,01°) a kruhové stupnice. Kruhová stupnice je dělena na 360°, číslování je po deseti stupních. Každý stupeň je rozdělen na 4 dílky, kde jeden dílek na stupnici odpovídá 0,25°. Jak zjistíme konkrétní hodnotu? Nejprve zjistíme, mezi kterými dvěma dílky kruhové stupnice je nula nonia (např. 11,75° a 12°). Zapíšete nižší hodnotu a odečtete, který dílek nonia se kryje s dílkem na kruhové stupnici (např. 5. dílek). Výsledná hodnota je 11,75°+ 0,05° = 11,80° [3; 2].
Žádáte-li odborné překladyz fyziky do angličtiny: kontaktujte nás prosím ZDE.