Jedním z hlavních zaměření našeho týmu, kromě soudních či běžných překladů a jejich osobního předávání v Praze, je i zajišťování apostil a/či vyššího ověřování listin do zemí, které nejsou signatáři Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, přijatou v Haagu dne 5. října 1961.
Země, Kde Je Vyšší Ověření Nezbytné (vyřízení apostille námi)🌍 Nespočet zemí po celém světě uznavá apostilu a úředně ověřené dokumenty od našeho ministerstva zahraničí. Aktuálně jich je přes 120, a to zahrnuje rozmanité státy a území. Ale jak zjistit, zda vašemu dokumentu apostila stačí? 📜🤔 Seznam Zemí: Co Kde Platí 🌐 Abyste získali přehled o státech, které akceptují dokumenty s apostilou od ministerstva zahraničí jiného signatáře Úmluvy z roku 1961, doporučujeme náš článek s podrobným seznamem: Kde přijímají apostily a kde nikoli? Další Kroky Pro Další Státy 🌏 Pro ty země, které nejsou na seznamu signatářů Úmluvy z roku 1961, budete potřebovat vyšší ověření vašich dokumentů. Tento proces zahrnuje několik kroků a obvykle končí návštěvou ambasády dané země. Zajišťujeme také tyto vyšší ověření, abychom vám usnadnili cestu k legitimizaci vašich důležitých dokumentů. Stačí Nám Zavolat 📞 Nebuďte v této byrokratické záplavě ztraceni. Jsme tu, abychom vám poskytli informace, které potřebujete, a abychom vás provedli celým procesem vyššího ověření a vyřídili jej za vás. Kontaktujte nás na telefonu +420 608 666 582 a dejte nám vědět, jak vám můžeme pomoci. Vaše důležité dokumenty si zaslouží pečlivou a spolehlivou péči. 🌟🗂️
Pro které země je potřeba udělat vyšší ověření?
V současné době je přesně 120 států nebo teritorií, které uznávají výše uvedenou úmluvu z roku 1961, tedy které uznávají dokumenty označené apostilou ministerstva zahraničí jiného signatáře této úmluvy. Tento seznam by byl zde v článku poněkud zdlouhavý, je proto v samostatném článku Kde přijímají apostily a kde nikoli?. Těmto všem státům postačí dokumenty ověřené naším MZV. U ostatních je potřeba provést další kroky, zakončené cestou na jejich ambasádu.
A pak se již dají dokumenty použít v zahraničí?
Poté, co dokument nese razítko MZV pod apostilou, nebo ověřovací doložku konzulárního odboru ambasády toho kterého státu, JE již možné použít tento konkrétní dokument v zahraničí. Avšak pouze tento konkrétní výtisk dokumentu. S nalepenými kolky, vlastnoručními podpisy a tak dále. Když si člověk z takto ověřeného dokumentu, udělá u nějakého notáře kopii a pokusí se s tou přijít někde v zahraničí na úřad, úředník má v tu chvíli plné právo takto vyhotovený dokument odmítnout a požadovat originál. Jinými slovy, pokud si chcete například nechat ověřit jeden výtisk výpisu z obchodního rejstříku, a budete jej chtít použít u několika státních tendrů v zahraničí, pravděpodobně dojde k odmítnutí notářských kopií. Zpravidla, kolikrát budete chtít určitý dokument použít na oficiálních místech v zahraničí, tolik vyhotovení a plného ověření dokumentu, si musíte zajistit.
Toto ověření je tedy finální krok. Jaké kroky k němu ale vedou?
Na přelomu let 2020 a 2021, vešla v platnost novela zákona o soudních znalcích a tlumočnících, která zcela zpřetrhala postupy, které v tomto oboru platily za standard, již od 90-tých let. První změna nastala tehdy, když novela vešla v platnost a ihned se ukázalo, že ten kdo ji psal vůbec neznal situaci která panuje v již tak malé skupince soudních tlumočníků. A ani se zákon neohlížel na rutinní postupy u soudních dvorů. Prostě novela přinesla postupy, které trvalo čtvrt roku implementovat do praxe. Během této doby, pokud se někdo snažil o obchod nebo jinou formu zahraničního styku, tak buď zešedivěl, nebo zaplatil horentní sumy za to, co kdysi bývala záležitost tisícikoruny a jednoho odpoledne.
Dobrá, a jaký je tedy aktuální proces ověření NYNÍ?
Nyní, od dubna 2021, již je však situace, doufejme, relativně ustálena. Avšak bohužel, dosti v neprospěch běžných občanů, kteří se snaží zajistit si dokumenty, třeba pro dovolenou. Situace je taková, že výsledek vládních nařízení způsobil, že překlad dokumentů, pro použití v zahraničí … jako příklad uveďme překlad rodného listu, tento rok stojí o několik stokorun více, než stál v roce 2020. V současné době totiž MZV požaduje, při překladu dokumentů, aby byl podpis překladatele na soudní doložce, která tvoří nedělitelnou součást každého soudně ověřeného překladu, ověřen notářem. To s sebou nese dodatečný poplatek pokrývající čas překladatele, poplatek od notáře zahrnutý do ceny překladu a konečně možná i hodinu promarněného času jak překladatele, tak i jeho klienta. Účtenka, kterou tímto krokem neinteligentně jednající česká legislativa, připojila k celkové ceně překladu pro obyčejného člověka, se může pohybovat od 300 Kč až po tisícikorunu, v závislosti na typu dokumentu, městě a ostatních faktorech. Bohužel. Dá se na to však jít chytře, pokud člověk opravdu nespěchá.
Co můžete udělat proto, aby vaše bitva s úřady byla co možná nejjednodušší?
Po změnách v roce 2021, dle posledních konzultací s lidmi na konzulárním oddělení MZV, je v současné době nejlepší vyhýbat se určitým typům vystavení dokumentu. Nejčastější dokumenty, které si lidé nechávají vystavit jsou rodné listy, výpisy z OR, nebo kopie různých listin. Tyto se dají vystavit na řadě různých míst. Pokyny lidí z MZV jasně radí, pokud chcete rychlé vyřízení apostily, vyhýbejte se poštám, stanicím CzechPointu. Pokud to uděláte, zvýší se vaše šance, že MZV dokumenty zvládne vyřídit na počkání, namísto 5 pracovních dnů což je jejich běžný nejdelší termín.
